Sečoveljské solné pánve (Sečovlje soliny)
Sečoveljské solné pánve – tradiční produkce soli, možnost pozorovat až 290 druhů ptáků, tematická naučná stezka. Zdejší pánve jsou kromě Strunjanských solných pánví jednou z posledních solných pánví ve Středozemním moři, kde se sůl získává ručně pomocí metody, která je stará několik set let. To vše najdete v přírodním parku Sečoveljské solné pánve (slovinsky: Sečovlje Salina, anglicky: Sečovlje Saltpans Natural Park).
Tradiční způsob výroby soli je šetrný k přírodě a člověku samotnému. Díky tomu způsobu získávání soli byl umožněn rozvoj zvláštních životních prostředí v solných pánvích a v jejich blízkosti. V Sečoveljské solné pánvi jdou příroda a člověk ruku v ruce a vznikla tak unikátní oblast o rozloze cca 750 hektarů.
Sečoveljské solné pánve – Historie
První jednoduché způsoby získávání soli zde provozovali pravděpodobně už v dobách Říma a s jistotou lze říci, že zde nepřetržitě probíhá těžba soli od středověku. Nejstarší způsoby získávaní soli jsou patrné v jižní části parku zvané Fontanigge.
V části parku zvané Lera (na severu solných pánví) se produkce soli nikdy nezastavila. Práce zdejších pracovníků je živé mistrovské dílo, které se udržuje a jen mírně aktualizuje středověké vzorce a metody těžby soli.
Sečoveljské solné pánve plné života
Velké a mělké vodní oblasti v středomořském podnebí byly vždy plné života. Nejen dělníci solných pánví, ale také zvířata a rostliny, kterým se daří ve slaném prostředí (jde o rostliny zvané halofyty). Na podzim se většina těchto rostlin zbarví červeně, když z půdy extrahují veškerý dusík, který je chudý na živiny. Tento proces způsobí nádhernou podívanou.
Ze živočišných druhů je slané prostředí vhodné pro ptáky. V kanálech a pánvích se vytvořily různé biotopy a představují ideální prostředí pro některé ptačí druhy. Doposud zde bylo pozorováno 296 druhů ptáků.
Výlety v blízkém okolí
Muzeum těžby soli (Muzej solinarstva) – muzeum o životě pracovníků a celkově o těžbě soli. Uvidíte písemný, obrazový a historický přehled všeho co se týče těžby soli. GPS souřadnice: 45.4761117N, 13.5948181E
Termální lázně Lepa Vida (Thalaso Spa)
Dragonja dolina (Dragonja valley) – nádherné údolí, které aspiruje na to, aby se stalo přírodní rezervací. I když by si určitě zasloužilo i právní ochranu, tak k tomu zatím nedošlo. Řeka Dragonja je hraniční řeka mezi Slovinskem a Chorvatskem. V mnoha ohledech je jedinečná – vyhýbá se osadám a vede celou cestu, od pramene po ústí nádhernou přírodou.
Koštabona – doslova idylická vesnička nad řekou Dragonja (GPS souřadnice: 45.4780428N, 13.7372392E)
Tonina Hiša – mlýn na olivový olej (GPS souřadnice: 45.4649606N, 13.6759625E)
Piran – nejkrásnější městečko Slovinského pobřeží. Podrobný článek město Piran.
ideální procházka a kousek od moře 🙂