Triglavský národní park – srdce Slovinské přírody

Triglavský národní park – jeden z nejkrásnějších národních parků v Evropě a jediná národní park ve Slovinsku. Téměř nedotčená příroda, nádherné hory, flora, fauna, soutěsky, křišťálově čisté horské řeky, vodopády, jezera, ale i cyklostezky, turistické trasy nebo ferraty.

Je až neuvěřitelné, co vše najdete na ploše asi 83.000 hektarů, co je asi 83 km2 a 4 % území celé země.

Park byl pojmenován podle nejvyšší hory parku a celého Slovinska. A jde o jeden z nejstarších národních parků v Evropě.

Přírodní krásy parku

Řeky

Procházka kolem potoka Triglavská Bistrica (10 km; 3 hodiny; převýšení 450 m; sestup 100 m) – vede z vesnice Mojstrana podél říčky údolím Vrata až k chatě Aljažev dom v Vratih nebo až k pramenu řeky. Trasa spojuje ty nejkrásnější části tohoto údolí a to včetně výhledů na horu Triglav a vodopádu Peričnik. Podrobný článek o výletu kolem říčky Triglavská Bistrica.

Procházka kolem řeky Soča (26 km; 7 hodiny; převýšení 770 m; sestup 1300 m) – trasa vás vede naučnou stezkou podél této smaragdově zbarvené řeky. Půjdete od jejího pramene celých prvních 25 km jejího toku až k městečku Bovec. Uvidíte nádherné rokle, vodopády i peřeje a díky naučným cedulím se dozvíte spoustu zajímavosti o zdejší přírodě. Podrobný článek o stezce podél řeky Soča.

Hory

Výstup na horu Triglav (14 km; 10 hodin; převýšení 2000 m; sestup 2000 m) – nejkrásnější cesta na vrchol Julských Alp, Národního parku Triglav a celého Slovinska začíná tam, kde končí procházka kolem potoka Triglavská Bistrica u chaty Aljažev dom v Vratih a vede přes ferratu Tominškova Pot. Jak už napovídá slovo ferrata – budete potřebovat trochu lezeckého vybavení. Bez vybavení rozhodně na vrchol touto trasou nechoďte. Podrobný článek o výstupu na Triglav – Ferrata Tominškova Pot.

Výstup na horu Mangart (2677 m.n.m.) – jedena z nejkrásnějších hor v celém Slovinsku se nachází přímo na severozápadní hranici parku a také na hranicích Slovinska a Itálie.

Soutěsky

Procházka soutěskou Mostnica (10 km; 4 hodiny; převýšení 250 m; sestup 250 m) – trasa začíná za vesnicí Stara Fužina u jezera Bohinj od kterého půjdete směrem na sever, kde řeka Mostnica vytesala do skal 2 km dlouhou soutěsku. V některých částech je koryto řeky extrémně úzké a řeka si vytvořila koryto až 20 metrů hluboké. Mezi nejkrásnější části patří skalní útvar, kterému se říká Sloní hlava.

Procházka soutěskou Tolmin (4 km; 2 hodiny; převýšení 50 m) – tento nádherný kaňon divoké řeky přitahoval návštěvníky Slovinska už v dávných dobách a dle pověsti (podle zdejších holá pravda) toto místo navštívil i slavný básník Dante Alighieri. Tato soutěska je se svou nadmořskou výškou nejníže položeným místem parku. Trasa nad korytem řeky byla v minulosti udržována různými spolky a dnes patří pod záštitu parku. Při vstupu se platí poplatek, který je určen na náročnou údržbu stezky. Nejoblíbenější částí je kámen, který jako by se zasekl při pádu do rokle a zůstal viset nad hladinou řeky. Kámen se jmenuje Medvědí hlava, ale spoustě návštěvníků připomíná srdce.

Vodopády

Vodopády Martuljški slap I. a Martuljški slap II. (9 km; 5 hodin; 950 m; 950 m) – nádherné vodopády dostupné od vesnice Gozd Martuljek. Od vesnice se vydáte podél řeky Martuliška Bistrica až k vodopádům. Podrobný článek o trase podél Martuliška Bistrica k vodopádům.

Vodopády Savica (2 km; 1 hodina; 140 m; 140 m) – se nachází nedaleko největšího jezera v parku Bohinj. Od chaty Koca pri Savici půjdete jen asi 1 km a dojdete k vyhlídce na tento krásný vodopád. Řeka Savica odvádí vodu z údolí Trglavských jezer, která se nachází asi 5 km od vodopádu. Voda sem teče podzemní jeskyní, která není přístupná. Podrobný článek o vodopádech Savica.

Vodopád Peričnik – se nachází nedaleko vesnice Mojstrana v údolí Vrata na jednom z přítoků řeky Triglavská Bistrica. Jde o úchvatnou podívanou na mohutný vodopád s bonusem navíc. U tohoto vodopádu se můžete projít mezi skálou a vodopádem, kde vede úzká cestička. Podrobný článek Vodopád Peričnik.

Triglavský národní park – Fauna

V parku žije přes 2000 druhů zvířat, mezi nejvzácnější druhy, které zde můžete vidět patří:

Svišť alpský – koncem minulého století byl Svišť v těchto místech téměř vyhuben, ale v posledních letech se povedlo jeho populaci znovu zvednout a dnes není výjimkou, když některé jedince uvidíte nebo případně uslyšíte na horských loukách. V případě, že uslyšíte sviště, tak se podívejte nad sebe a možná uvidíte i orla skalního.

Orel skalní – další z vzácných a například u nás téměř vyhubených tvorů. V okolí hory Triglav můžete orla vidět na vlastní oči.

Medvěd hnědý – je málo pravděpodobné, že ho potkáte na turistické trase, protože medvědi se lidem raději vyhnou, ale v případě, že půjdete někde do hlubokého lesa, tak máte jistou pravděpodobnost, že některého jedince vyrušíte. V celém Slovinsku žije populace asi 400 medvědů, což zlomek například oproti našim sousedům na Slovensku.

Kamzík – jde asi o nejtypičtější druh, který obývá celé Alpské území. V zimě se kamzík většinou ukrývá v lesích, ale v letních měsících vyjde nad lesy ke skalám, kde ho mohou spatřit i kolem jdoucí turisté. Z uvedených zvířat máte největší šanci spatřit právě kamzíky.

Kozorožec alpský – je silná, hustá a urostlá divoká koza. V létě žije podobně jako kamzík nad porostem stromů vysoko v horách. Jde o neuvěřitelně hbitá zvířata, které dokáží ze stoje přeskočit svou výšku i dvojnásobně. Díky velkým rohum byl kozorožec v 16. Století prakticky vyhuben a jen několik málo kusů přežilo v oblasti Gran Paradiso. Všichni kozorožci, kteří se dnes v Evropě nacházejí jsou tedy potomky několika málo jedinců z Gran Paradiso. V okolí Triglavu se kozorožec vyskytuje od roku 1964.

Triglavský národní park – Historie

• 1908 – byl předložen první návrh na založení parku, díky kterému by se tomuto území dostala náležitá ochrana. Návrh předložil prof. Albin Belar a ihned po předložení návrhu byl jeho nápad zamítnut.
• 1924 – byla založena Alpská památková rezervace v údolí sedmi Triglavských jezer. Tehdy bylo chráněno pouze území o velikosti cca 1.600 hektarů.
• 1961 – z údolí sedmi Triglavských jezer vzniká chráněné území o velikosti 2.000 hektarů a chráněné území se poprvé jmenuje Triglavský národní park.
• 1981 – park je na základě zákona rozšířen dle dnešních hranic. Od roku 1981 se jeho rozloha nezměnila
• 2010 – poslední úprava zákona o národním parku mění pouze administrativní záležitosti
• Triglavský národní park – Zajímavosti
• Celková plocha – 83.972 hektarů (celkem 3 ochranná pásma: pásmo I.: 31.488 hektarů, pásmo II.: 32.412 hektarů; pásmo III.: 20.082 hektarů)
• Nejvyšší bod – Hora Triglav – 2864 m.n.m.
• Nejnižší bod – Soutěska Tolmin – 180 m.n.m
• Průměrná nadmořská výška – 1334 m.n.m.
• Počet osídlených míst – 22
• Počet osídlených míst dle ročního období – 12
• Počet obyvatel – 2.500
• Největší obce – Bovec, Bohinj, Kranjska Gora, Bled, Tolmin, Kobarid, Gorje, Jesenice
• Zalesněná plocha – 66 %
• Zemědělsky využívaná plocha – 2 %
• Počet druhů zvířat – cca 2200
• Počet druhů rostlin – cca 2600

Triglavský národní park – Cíle ochrany

Slovinská vláda i správa parku si plně uvědomuje, jak unikátní oblast se nachází na jejich území a proto se stará o ochranu zdejších ekosystémů a přírodních procesů. Pro všechny, kteří se starají o park, by měla být ochrana rostlinných a živočišných druhů, kvalita krajiny a rozmanitost krajiny na prvním místě. To stejné se správa parku snaží vštěpit do návštěvníků. Při cestě parkem uvidíte mnoho cedulí o tom, že se máte chovat s respektem k tomuto přírodnímu bohatství.

Vzhledem k tomu, že k chráněnému území patří i osídlené oblasti, tak vzniká další cíl a to ochrana kulturního dědictví a hodnot, které vytvářejí zdejší obyvatelé.

Cesta z České republiky

Jde o mimořádně krásné místa a pro turisty z České republiky docela snadno dostupné. Cesta z hlavního města Praha na hranice parku (Kranjska Gora) trvá asi 6 a půl hodiny a ujedete necelých 600 km. Cesta z Brna pouze 5 a půl hodiny a vzdálenost je něco málo přes 500 km. Navíc většina lidí, kteří jedou k moři do Chorvatska, projíždí v těsné blízkosti parku a mnohdy ani netuší, co se skrývá někdy jen kilometry na západ od Slovinské dálnice A1, kterou projíždí.

---

www.Anglina.uNas.cz

www.Panda1709.com