Škocjanské jeskyně – památka UNESCO

Škocjanské jeskyně (italsky: Grotte di San Canziano, slovinsky: Škocjanske jame, anglicky: Škocjan Caves) – jde o nejznámější komplex jeskyní ve Slovinsku a také památku zapsanou na seznamech UNESCO. V Evropě budete jen těžko hledat větší a krásnější komplex jeskyní.

Co jeskyně tolik proslavilo?

• Jeden z největších podzemních jeskynních kaňonů na světě.
• Mnoho vzácných jeskynních krás, navíc s velkou estetickou hodnotou, na jednom místě.
• Velký historický a archeologický význam místa, které bylo osídleno již v dobách pravěku – nejstarší nálezy pocházejí z období před více než 10.000 lety.
• Nejdelší stalagmit má 15 metrů.
• Martelův dom – jeskynní místnost o rozměrech 300 metrů na délku, 120 metrů na šířku a 140 metrů na výšku.

Další zajímavosti:

• Délka jeskynních chodeb – 6.200 metrů
• Hloubka od povrchu po nejnižší bod – 223 metrů
• Vlhkost – 80-100 %
• Průtok řeky Reka – v rozsahu 0,03 m3/s až 380 m3/s (průtok řekou se může zvednout až 10.000 krát)
• Počet vodopádů uvnitř jeskyně – 26
• Nejvyšší most – 47 metrů nad řekou Reka
• Přírodní most mezi propadlišti Velika dolina a Mala dolina

Škocjanské jeskyně – Popis

V současné době bylo prozkoumáno a popsáno celkem 6.200 metrů podzemních chodeb, ale téměř jistě jde o větší komplex, protože se sem tam objevují další a další chodby (informace z roku 2019). Voda z řeky Reka vytvořila jeskyně v 300 silné vápencové stěně a opravdu si vyhrála.

Podzemní kaňon, který ve světě nemá obdoby – to je to co dělá ze zdejšího jeskynního systému světový unikát. Jde o podzemní kaňon o délce cca 3,5 km, šířce 10 až 60 metrů a

výšce 140 metrů. Největší část kaňonu – Martelův dom s objemem 2,2 milionu m3, je považován za největší objevenou podzemní komoru v Evropě a jednu z největších na světě.

Podzemní kaňon končí poměrně malým sifonem, který po každém větším dešti nestačí propouštět potřebný průtok vody a díky tomu může stoupnout hladina až o 100 metrů, což způsobuje značné komplikace.

Škocjanské jeskyně – prohlídka jeskyně

Nejznámější místa jeskyní, které zde můžete obdivovat během prohlídky, při které urazíte asi 2,5 km a překonáte více než 500 schodů:

• Tiha jama (jeskyně ticha) – asi 500 metrů dlouhá jeskyně ve které prohlídka začíná – jde sice o velký prostor, ale není tu moc na co se dívat. Zatím se můžete zamyslet, jak dlouho to muselo trvat, než si voda prorazila tuto cestu.
• Raj
• Kalvarie
• Velký sál – obrovský prostor o délce 120 metrů a výšce až 30 metrů – velmi bohatá výzdoba včetně velkého slagnitu jehož stáří se odhaduje na 300.000 let a varhan, které jsou největší atrakcí tohoto sálu.
• Šumeca jama (šumící jeskyně) – další obrovský prostor v podzemí, který Vám doslova vezme dech. Jde o komoru o délce 300 metrů, výšce až 100 metrů a šířce cca 60 metrů.

Škocjanské jeskyně – Památka UNESCO

Mezinárodní vědci v roce 1986 potvrdili, že zdejší jeskyně jsou naprostým světovým unikátem a je nutné zvýšit jejich ochranu pro zachování bohatství země do dalších generací. Proto byl tento komplex jeskyní zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. V době zápisu na seznam UNESCO patřila tato oblast ještě pod Jugoslávii a v roce 1991 převzalo závazek toto území chránit Slovinsko.

O unikátnosti této jeskyně hovoří už samotný zápis na seznamy UNESCO. Ostatně není mnoho jeskynních komplexů, které na tomto seznamu figurují. Další jsou Gorhamovy jeskyně ve Velké Británii nebo jeskyně Mogao v Číně.

Škocjanské jeskyně – historie

Nepopsaná historie jeskyně začíná již v období pravěku, což lze dokázat pouze pomocí archeologických objevů z tohoto období. Ale i první písemná zmínka pochází z doby před naším letopočtem. V roce 60 před naším letopočtem byla o této jeskyni zapsána první zmínka od Poseidoniuse z Apemey. Šlo sice pouze o zmínku, že se voda vlévá pod zem a znovu se objevuje ve velké vzdálenosti od místa, kde zmizela, ale i to se počítá.

Podrobně popsal zdejší rokle až Janez Vajkard Valvasor v roce 1689, který z naprosto primitivní technikou dokázal na svou dobu nevídané a spousta jeho zápisků pomáhala vědcům o několik set let později.

Možná i díky zápiskům z roku 1689 pronikl člověk do nitra jeskyně už v 18. století. Po tom následovalo mnoho dalších návštěv vědců a badatelů z celého světa a v roce 1819 byla jeskyně otevřena pro veřejnost. Tedy konkrétně v roce 1819 byla zavedena návštěvní kniha a podle toho se i počítá datum, kdy byla jeskyně otevřena, ale s velkou pravděpodobnosti k tomu došlo ještě o něco dříve.

Historie v tabulce:

• 60 p.n.l. – první zmínka o řece v podzemí
• 1599 – první pokus o vstup
• 1815 – objev jeskyně Mahorčič – Eggenhofer
• 1839 – objev Rudolf hall – Jakob Svetina, Ivan Rudolf
• 1851 – Müller Hall – Adolf Schmidl
• 1888 – první mapa jeskyně – Anton Hanke
• 1890 – objev Mrtvého jezera (nejnižší bod jeskynního komplexu) – A. Hanke, F. Müller, J. Marinič, P. Antončič, bratři Cerkvenik
• 1904 – Tiha jama – Anton, Franc a Jože Cerkvenik, Jože Nedoh

Škocjanské jeskyně – turistický ruch

Počet návštěvníků této turistické atrakce rok od roku roste a v posledních letech jejich počet přesahoval 100.000 ročně. Návštěvníci sem vstupují pomocí 130 metrů dlouhého uměle vybudovaného tunelu a ven vyjedou pomocí jednoduché lanovky, kterou překonáte převýšení asi 90 metrů. Celá prohlídka trvá asi hodinu a půl a teplota v jeskyni se může pochybovat od 0 °C do 20 °C, takže co se týče oblečení, je těžké něco rozumného poradit.

Komentovanou prohlídku si můžete zaplatit hned v několika jazycích: slovinštině, angličtině, italštině a němčině. Bohužel i přes veký zájem českých turistů na češtinu zatím nedošlo.

Škocjanské jeskyně – jak se tam dostanete?

Z hlavního města Slovinska Ljubljana pojede po dálnici A1 až po sjezd na silnici číslo 409. Od sjezdu z dálnice je to k parkovišti ve vesnici Matavun necelé 3 km.

Škocjanské jeskyně – GPS souřadnice

45.6632172N, 13.9891344E

---

Angličtina na cesty

www.Anglina.uNas.cz

Web který podporuje Pandu velkou

www.Panda1709.com